Na hrázi rybníka nedaleko Přerova je již nějakou dobu na výsluní skupina bobrů, která způsobuje značné potíže. Důsledkem bobří aktivity došlo k vážným škodám na několika desítkách stromů a narušení hráze. Město Přerov nyní usilovně shání povolení k odlovu těchto nebezpečných savců a přitom bojovalo s obavami o možné protržení hráze.
Město nyní shání povolení k odlovu bobrů a požaduje po ministerstvu financí náhradu škody v řádu desítek tisíc korun, které mu jako vlastníkovi lesa vznikla a čeká na vyjádření kompetentních orgánů. Poté bude postupovat v souladu s vydaným rozhodnutím a jeho podmínkami.
Bobři se také volně pohybují v ramenním systému řeky Moravy, na přítocích a téměř na všech uzavřených vodách a štěrkopískách. Bobřrm narušené stromy v zaplaveném prostoru nebo podmáčení představují nebezpečí. Kritická situace na území města však zatím nenastala.
V regionu zatím na odlov nedošlo. Podle Jiřího Šafáře z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky je proti chráněnému bobrovi možné zasahovat v případech, kdy ohrožuje majetek lidí či jejich zdraví nebo způsobuje hospodářské škody. Umožňuje to program péče o toto zvíře, který stanovuje lokality, kde je považováno za nežádoucí a smí se lovit.
Bobr evropský je největším tuzemským hlodavcem a po kapybara druhým největším na světě, může vážit až 30 kg. Jeho činnost je v nezastavěných oblastech žádoucí, protože pomáhá zadržovat vodu v krajině a zvyšuje biologickou rozmanitost. V blízkosti lidských obydlí, vodohospodářských staveb, sadů a parků však může způsobovat problémy.
Na Moravě žije v současnosti přibližně deset tisíc bobrů. Původní populaci bobra lidé vyhubili do roku 1885. Lovili jej do želez, pastí či střelbou kvůli kožešině, pižmu nebo masu, které se považovalo za postní jídlo (žije ve vodě jako ryby). Později se na bobra pořádaly hony jako na škůdce vodních děl.
Dnešní bobři jsou potomky zvířat, která v 90. letech do krajiny vracel ekolog Otakar Štěrba s kolegy. V letech 1991 a 1992 v Litovelském Pomoraví vysadili 20 bobrů evropských ze severovýchodního Polska, v roce 1996 přibyl jeden pár bobrů z Litvy.
Bobr je na seznamu zvlášť chráněných živočichů. Je chráněný nejen v Česku, ale i ve světě. Mluvčí Olomouckého kraje Alena Minxová upřesnila, že výjimku pro odlov bobra v minulosti vydal úřad kvůli narušování hrází rybníka právě v Přerově. 'Povolil odlov mysliveckým způsobem, ovšem z hlášení vyplývá, že lov nebyl úspěšný. Obdobně to dopadlo na dvou dalších lokalitách - v Potštátě na Přerovsku a v Dubicku na Šumpersku,' upřesnila.
S bobrem se potýká rovněž Povodí Moravy. Ačkoli nejvíce škodí na jižní Moravě, s jeho činností se vodohospodáři setkávají také na řece Moravě až po Šumpersko včetně přítoků a na Bečvě od soutoku s Moravou až po Valašské Meziříčí.
Vodohospodáři se také na řadě míst pustili do zpevňování hrází čtátovými stěnami či kamenou rovnaninou, kterými se bobr nedokáže prokousat. Poddolovali cyklostezku, ničili zámecký park. Bobři se vyskytují nepřetržitě na všech hlavních tocích i menších přítocích řeky Moravy až do podhůří Králického Sněžníku. Odborníci je sledují v evropsky významných lokalitách, tedy v regionu třeba na území CHKO Litovelské Pomoraví, kde jich žije kolem 250.
Horké chvilky před pár lety připravili také správcům romantického zámeckého parku v Čechách pod Kosířem na Prostějovsku, kde se bobří rodinka nastěhovala k tamnímu rybníku a začala ničit vzácné stromy.
V roce 2015 se v Lipně nad Bečvou na Přerovsku začala kvůli bobřím norám propadat nově postavená cyklostezka a o rok později udeřil bobr i v Přerově v rekreační oblasti na Laguně, kde začal podhryzávat dřeviny podél vodní plochy.
