Starosta Staré Červené Vody Miroslav Frencl (Nezávislí - Star? Červená Voda) prohlásil, že jednání o těžbě kaolinu se společností Vidnavský kaolin v současnosti nepokračuje. 'V zastupitelstvu jsme se dohodli, že podnikneme nezbytné kroky proti dříve schválené změně územního plánu, protože se obáváme dopadů těžby na naši oblast. Navíc se nám zdají těžební poplatky ve výši statisíců korun jako nedostatečná kompenzace za vzniklé problémy,“ vysvětlil Frencl.
Před lety změnu územního plánu také schválila nedaleká Vidnava, i když těžba by se tam konat neměla. Přes ni by však měl být kaolin z oblasti dopravován. I tam se ale postupem času objevila vlna veřejného nesouhlasu. Na podzim loňského roku zde proběhlo referendum, v kterém většina občanů hlasovala proti obnově těžby kaolinu. Hlasování bylo platné i přes nízkou účast.
Navzdory nesouhlasu občanů i samospráv pokračuje společnost Vidnavský kaolin v práci na projektu. 'Postoj Staré Červené Vody spolu s výsledky referenda ve Vidnavě může mít vliv na časový harmonogram realizace, nicméně společnost pokračuje v přípravách,' potvrdila Lenka Šálová, mluvčí společnosti.
Podle Svazu měst a obcí je změna územního plánu v kompetenci zastupitelstva, avšak je potřeba brát v úvahu, že společnost už v souladu s platným územním plánem podnikla řadu kroků. 'V obdobných případech se často řeší náhrada za ušlý zisk,' upozornila mluvčí Svazu měst a obcí Alexandra Kocková.
Kaolin je hornina složená z minerálu kaolinitu a křemenných zrn, která má široké využití v průmyslu. Používá se například při výrobě porcelánu, papíru, barev nebo žáruvzdorných cihel.
Projekt těžby kaolinu má již souhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí, tzv. EIA, které konstatuje, že projekt nemá nepříznivý dopad na životní prostředí. Společnost získala i další potřebná povolení a dokumenty od příslušných institucí.
Bývalý starosta Staré Červené Vody Jan Maceček (Nezávislí - Star? Červená Voda) byl postojem současného vedení obce překvapen. 'Tehdy jsem nezaznamenal, že by občané či zastupitelé měli s obnovou těžby problémy. Proto byla změna územního plánu bez potíží schválena,' vzpomínal Maceček.
Společnost Vidnavský kaolin zvažuje například možnost obnovy železnice a rekonstrukci železničního vlečkového spojení z areálu šamotárny ve Velké Kraši. 'Tyto infrastrukturní vylepšení jsou klíčová pro efektivní transport surovin a podpoří vizi udržitelného provozu,' vysvětlila Šálová.
Společnost také připravuje technologie a procesy pro zpracování vytěženého materiálu a jeho třídění. 'Všechny kroky jsou prováděny v souladu s obchodním záměrem a jednáními s potenciálními odběrateli z průmyslové sféry,' dodala Šálová.
Experti aktuálně dokončují zprávu, která stanoví bilanční hodnoty zásob v ložisku. Dosavadní průzkumy naznačují zásoby evropského významu, těžba by měla probíhat 20 let s ročním objemem těžby 460 tisíc tun suroviny.
Významnou část pozemků pro tento projekt vlastní Lesy ČR a Biskupství ostravsko-opavské. 'Po vydání souhlasného stanoviska EIA jsme dali souhlas s dopravníkem přes naše pozemky,' potvrdil mluvčí Lesů ČR Přemysl Šrámek. 'Společnost Vidnavský kaolin neposlala žádné nové dokumenty ani pozvánky k dalším jednáním,' uvedl mluvčí biskupství Ondřej Elbel.
Těžba kaolinu na Vidnavsku má dlouhou historii, sahající až do roku 1786. V 60. letech 19. století vznikla ve Velké Kraši továrna na výrobu šamotu. Těžba byla přerušena několikrát, naposledy na počátku 90. let minulého století. Nyní se o její obnově opět hovoří.
