Kastnerovy perokresby - cenné historické dokumenty Šumperska

Historička umění, Kristina Lipenská, označila perokresby Jana Evangelisty Kastnera za cenné dokumenty. Mezi lety 1840 a 1843 Kastner zachytil na 14 perokresbách ulice a obyvatele svého rodného Šumperka.


Historička umění z muzea v Šumperku, Kristina Lipenská, hodnotí dokumentační cenu perokreseb Jana Evangelisty Kastnera jako nevyčíslitelnou. Mezi lety 1840 a 1843 vytvořil Kastner kolekci čtrnácti perokreseb, které podrobně znázorňují ulice svého rodného města včetně jeho obyvatel. 'Kastner nám díky svým obrázkům poskytuje jedinečné poznání charakteru městské zástavby a života obyvatel Šumperka na počátku čtyřicátých let 19. století,' upozornila Lipenská.

Sled následovníků, kteří byli inspirováni Kastnerovou dokumentační prací, byl zaznamenán teprve po několika desetiletích. Lipenská dodává: 'Můžeme konstatovat, že Kastnerovy práce byly pro tyto následovníky inspirací.' Jan Evangelista Kastner se narodil v roce 1823 jako nejmladší z šesti dětí Kastnerových. I přes jeho výrazný umělecký talent byl očekáván, že půjde ve stopách svého otce, kožešníka.

Kastner se celý svůj život věnoval kreslení, ať už jako doplnění k jeho řemeslné práci, nebo jako způsob, jak zlepšovat svůj umělecký dovednosti. 'Hodně času věnoval kreslení a zdokonaloval se kopírováním slavných děl,' popsal jeho proces Lipenská. Jedním z jeho známých děl je reprodukce katastrofy francouzské lodi Medúza, která byla ztroskotána na útesu při cestě z Francie do Afriky v roce 1816.

Navzdory tomu, že byl velmi talentovaný, neměl Kastner možnost plně se rozvinout jako umělec, protože zemřel velmi mladý, ve věku necelých 20 let. V zimě roku 1843 šel bruslit na Šumperský rybník Benátky, když se led pod ním prolomil a on se ponořil do ledové vody. Následně zemřel, pravděpodobně na následky tehdy smrtelného onemocnění tyfem. 'Je nejasné, zda se tyfem nakazil z kontaminované vody v rybníku,' dodala historička.

Kastnerovy práce byly do muzejních sbírek zařazeny koncem 19. století a vystaveny poprvé v roce 1921 v Geschaderově domě, který byl v té době hlavním muzejním objektem. 'Kastnerovy kresby byly velmi oblíbené a jejich fotografie se dokonce objevily na pohlednicích,' sdělila Lipenská.

Perokresby také sehrály důležitou roli pro amatérského historika Franze Harrera, který v roce 1923 publikoval Dějiny města Šumperka. 'Je velká škoda, že Kastner nepřežil do vyššího věku, aby mohl pokračovat v dokumentaci života ve městě. I přesto zanechal pozoruhodnou práci. Jeho práce byly vysoké kvality, a to jak dokumentačně, tak umělecky,' uznal předseda Šumperského okrašlovacího spolku Radovan Auer. Dnes lze tyto perokresby zhlédnout na webu šumperského muzea.



Komentáře

Váš komentář článku...

Zadejte vaše jméno
Zadejte váš email
Zadejte komentář

Další články z rubriky

Řemesko je OK

Hlavní zprávy