Mezi hlavní témata schůzky patřila výše spolufinancování Programu rozvoje venkova ze státního rozpočtu, problematika tzv. zelené nafty nebo vznik Fondu těžko pojistitelných rizik.
„S prezidentem Agrární komory Janem Doležalem a předsedou Zemědělského svazu Martinem Pýchou jsme se shodli na potřebě systémového řešení pojištění rizik v zemědělství, nutnosti zachování zelené nafty jakožto efektivního nástroje pomoci malým zemědělcům a řešili jsme také spolufinancování při čerpání evropských fondů. V jednání o dalším navýšení míry spolufinancování ze státního rozpočtu budeme pokračovat,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová.
„Základním posláním zemědělství je produkovat kvalitní, zdravé a cenově dostupné potraviny pro občany naší země. Pokud máme navíc podle Evropské zelené dohody minimalizovat dopad zemědělského hospodaření na krajinu, životní prostředí a klima, chápeme dostatečné národní kofinancování jako zásadní podmínku úspěchu českého zemědělství,” řekl prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.
„Současná míra kofinancování Programu rozvoje venkova je pro budoucí období nedostatečná. Kvůli krácení evropských prostředků bychom museli omezit současné ekologické aktivity zemědělců a proto je nutné spolufinancování pro budoucí období navýšit alespoň na 67%. Jsem rád, že paní ministryně chápe naše požadavky a je ochotna i přes složitou situaci ve veřejných financích o navýšení spolufinancování Programu rozvoje venkova jednat,“ konstatoval předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha.
Státní rozpočet pro letošní rok počítá s výdaji na Program rozvoje venkova ve výši 12 mld. Kč. Z této částky představují podíl evropských prostředků 7,5 mld. Kč a ze státního rozpočtu 4,5 mld. Kč, tj. 35 %. Stejná míra kofinancování je navržena i pro rok 2022. Pro nadcházející léta počítá Ministerstvo financí se spolufinancováním ze státního rozpočtu ve výši 4,5 mld. Kč, čímž fakticky vzroste míra spolufinancování o 4 p.b., tj. z 35 % na 39 %.
Dalším tématem schůzky byla otázka tzv. Fondu těžko pojistitelných rizik. V současné době není problematika sucha a dalších těžko pojistitelných rizik řešena systémově. Mezi tato rizika patří například jarní mrazy u ovoce, mimořádné srážky znemožňující sklizeň či extrémní výkyvy cen.
„Zemědělství je oborem s velkou mírou rizika, která je dána jeho sepětím s přírodou a živými organismy. Proto má pojištění v zemědělství nezastupitelné místo. Podporuji systémové řešení ekonomických dopadů škod způsobených nepříznivými klimatickými jevy ve formě vládního zákona, který projde standardním připomínkovým řízení a bude projednán s odbornou veřejností a profesními svazy,“ doplnila Alena Schillerová.
Ministryně financí se se zástupci Agrární komory a Zemědělského svazu rovněž shodla na nutnosti zachování systému vracení části spotřební daně z tzv. zelené nafty. Ta bude i nadále vracena z motorové nafty spotřebované při rostlinné a živočišné výrobě, rybníkářství a při provádění hospodaření v lese.
„Vratka části spotřební daně na naftu se osvědčila a diky zjednodušení administrace významně pomáhá především pěstitelům tzv. citlivých komodit,“ uzavřel Martin Pýcha.
