Vysokorychlostní tratě (VRT), po nichž mohou vlaky jezdit rychlostí až 320 kilometrů za hodinu, mají Českou republiku udržet na železniční mapě Evropy a zároveň zlepšit efektivitu cestování po zemi. První z nich by podle Správy železnic (SŽ) měla být novostavba železnice známá jako Moravská brána. Zahájení stavby se předpokládá v roce 2026 s uvedením do provozu v roce 2032.
„VRT Moravská brána by měla začínat u Brodku u Přerova, projíždět mezi Čekyní a Vinary, pokračovat do Prosenic a dále na sever do Ostravy. Bude probíhat debata o úpravách a trasování, aby trať měla co nejmenší negativní dopad na území a přitom podporovala jeho rozvoj,“ shrnul ministr dopravy Martin Kupka (ODS) na nedávném setkání v Přerově, které pořádala senátorka Jitka Seitlová (KDU-ČSL).
Současné železniční tratě již nestačí kapacitně ani technicky. Staré trati, jako Ferdinanda (trať Přerov – Ostrava), praskají ve švech. Regionální osobní doprava již nenachází prostor a zájem o posílení nákladních spojů také roste. Jediným řešením je vybudování nové železnice, která umožní přesun části dálkové dopravy na vysokorychlostní trať a uvolní tak místo na stávajících trasách,“ vysvětlil ministr.
Přerov uznává přínosy VRT, ale skepticky se staví k umístění trati. Na tomto postoji se shodne jak koalice, tak opozice. Zastupitelka Helena Netopilová (Společně pro Přerov) zdůraznila, že „Čekyňský kopec a jeho okolí jsou posledním celistvým kouskem přírody. Vedení města by mělo bojovat za tunel.“
Tento postoj již dříve prezentovala i radnice. V únoru například rozhodla, že pošle dopis ministrovi dopravy Martinovi Kupkovi. Navrhuje vypuštění spojky Brodek–Prosenice a modernizaci koridoru z Brna jako prioritu. „O napojení Olomouce diskutujme třeba až při budování VRT Haná,“ vyzval náměstek přerovského primátora pro dopravu Tomáš Navrátil (ANO) Správu železnic.
Správa železnic na kritiku již dříve reagovala a projekt upravila. „Neexistuje zde žádný velký kopec, pod kterým by mělo smysl tvořit několikakilometrový tunel. Proto se diskutuje o jiných technických řešeních. Kompromis představuje vybudování jednoho či dvou ekoduktů, které zajistí průchodnost části kopce využívaného jako odpočinková zóna,“ uvedl Marek Pinkava, náměstek ředitele Stavební správy vysokorychlostních tratí.
Trasa VRT míjí vrchol Čekyňského kopce o několik stovek metrů a také oddychovou zónu. Dále se vyhýbá motokrosovému areálu. Tento přístup však neuspokojil starosty okolních obcí, jako jsou Buk a Prosenice, kteří variantu tunelu stále podporují.
Zástupci Správy železnic ujistili, že dotčené obce znovu navštíví a návrhy proberou i s veřejností. Spolupráce dotčených stran ohledně železnice na Přerovsku by teď mohla být intenzivnější. Starostové očekávají předložení ekonomického posouzení variant, jak uvedla senátorka Seitlová.
Ministr dopravy Martin Kupka zdůraznil nezbytnost kompromisů. „Příprava stavby nekončí ani posudkem EIA, jehož součástí je i veřejné projednání. Po něm následuje detailní projektová příprava, kde se řeší i šířka ekoduktu. Výsledkem EIA může být klidně tunel. Správa železnic však musí zohledňovat ekonomickou udržitelnost projektu,“ vysvětlil ministr.
