Historická umění, Kristina Lipenská, Jan Evangelista Kastner, perokresby, šumperské muzeum, blog, region24
Historička umění, Kristina Lipenská, označila perokresby Jana Evangelisty Kastnera za cenné dokumenty. Mezi lety 1840 a 1843 Kastner zachytil na 14 perokresbách ulice a obyvatele svého rodného Šumperka.
Historička umění z muzea v Šumperku, Kristina Lipenská, hodnotí dokumentační cenu perokreseb Jana Evangelisty Kastnera jako nevyčíslitelnou. Mezi lety 1840 a 1843 vytvořil Kastner kolekci čtrnácti perokreseb, které podrobně znázorňují ulice svého rodného města včetně jeho obyvatel. 'Kastner nám díky svým obrázkům poskytuje jedinečné poznání charakteru městské zástavby a života obyvatel Šumperka na počátku čtyřicátých let 19. století,' upozornila Lipenská.
Sled následovníků, kteří byli inspirováni Kastnerovou dokumentační prací, byl zaznamenán teprve po několika desetiletích. Lipenská dodává: 'Můžeme konstatovat, že Kastnerovy práce byly pro tyto následovníky inspirací.' Jan Evangelista Kastner se narodil v roce 1823 jako nejmladší z šesti dětí Kastnerových. I přes jeho výrazný umělecký talent byl očekáván, že půjde ve stopách svého otce, kožešníka.
Kastner se celý svůj život věnoval kreslení, ať už jako doplnění k jeho řemeslné práci, nebo jako způsob, jak zlepšovat svůj umělecký dovednosti. 'Hodně času věnoval kreslení a zdokonaloval se kopírováním slavných děl,' popsal jeho proces Lipenská. Jedním z jeho známých děl je reprodukce katastrofy francouzské lodi Medúza, která byla ztroskotána na útesu při cestě z Francie do Afriky v roce 1816.
Navzdory tomu, že byl velmi talentovaný, neměl Kastner možnost plně se rozvinout jako umělec, protože zemřel velmi mladý, ve věku necelých 20 let. V zimě roku 1843 šel bruslit na Šumperský rybník Benátky, když se led pod ním prolomil a on se ponořil do ledové vody. Následně zemřel, pravděpodobně na následky tehdy smrtelného onemocnění tyfem. 'Je nejasné, zda se tyfem nakazil z kontaminované vody v rybníku,' dodala historička.
Kastnerovy práce byly do muzejních sbírek zařazeny koncem 19. století a vystaveny poprvé v roce 1921 v Geschaderově domě, který byl v té době hlavním muzejním objektem. 'Kastnerovy kresby byly velmi oblíbené a jejich fotografie se dokonce objevily na pohlednicích,' sdělila Lipenská.
Perokresby také sehrály důležitou roli pro amatérského historika Franze Harrera, který v roce 1923 publikoval Dějiny města Šumperka. 'Je velká škoda, že Kastner nepřežil do vyššího věku, aby mohl pokračovat v dokumentaci života ve městě. I přesto zanechal pozoruhodnou práci. Jeho práce byly vysoké kvality, a to jak dokumentačně, tak umělecky,' uznal předseda Šumperského okrašlovacího spolku Radovan Auer. Dnes lze tyto perokresby zhlédnout na webu šumperského muzea.
