Vědci z Olomouce, jako součást mezinárodního týmu badatelů, právě představili objev, který by mohl reformovat výrobu a užití baterií na celém světě. Inspirací jim v tomto procesu byl grafen, jehož deriváty mohou vědci využít k vylepšení úložné kapacity iontových baterií.
Nejvíce přitahuje pozornost svým vlastním průkopnickým přístupem k problematice je fyzikální chemik Michal Otyepka. Ten popisuje jednu z klíčových složek tohoto procesu, elektrodu, jako černý pásek z uhlíkových materiálů založených na grafeu. Na technologii započal práci Otyepkovým tým v Olomouci již před deseti lety, jak uvádí angažovaný fyzik.
Olomoucký tým je však pouze jedním z mnoha vědeckých skupin, které se svojí prací připojily k tomuto úsilí. Spolupracují s týmy z Španělska, Itálie, Velké Británie a Dánska na tomto čtyřletém evropském projektu, který je ojedinělý svým tréninkovým zaměřením a zapojením širší evropské společnosti do řešení globálních problémů.
Nicméně, jak zdůrazňuje vědecký ředitel olomouckého výzkumného centra CATRIN, Radek Zbořil, koordinace tohoto projektu není snadná. Zahrnuje zapojení mnoha týmů z celé Evropy a řešení právních aspektů, jako je ochrana know-how a majetková práva. Ale i přes tyto výzvy, projekt je na dobré cestě k úspěchu, jak Zbořil doufá.
Prostor pro vývoj nové generace iontových baterií ukazuje obrovský potenciál, a to jak pro zlepšení kapacity úložiště energie, tak i pro výrobu těchto baterií na průmyslové úrovni. Navzdory těmto výhodám by však nová baterie měla být bezpečnější, levnější a odolnější vůči širokým teplotním rozdílům, aniž by tím byla ohrožena její funkčnost.
Podle odhadů Evropské komise by hodnota bateriového průmyslu mohla do roku 2025 dosáhnout až 250 miliard eur. Proto projekt Lesia, který se pohybuje kolem investice téměř 360 tisíc eur, do sebe sjednocuje akademická pracoviště i soukromé společnosti. Projekt opěvuje partnerství s univerzitami z Hongkongu a Číny, kde je aktuálně válcován trh lithiových baterií.
